Vážení kačeři a kačerky,
ráda bych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku, který je doplňkovým podkladem pro vypracování mé diplomové práce s návrhem nových keší a naučných stezek s hornickou tématikou v ostravsko-karvinském revíru. Pro uvedení do problematiky si můžete přečíst stručný úvod. Dotazník je zcela anonymní a bude sloužit pouze k výzkumné části této práce.
Děkuji Vám za Váš čas a ochotu.
Bc. Alena Kovářová
Mendelova univerzita v Brně, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Ostravsko-karvinský revír představuje hlavní černouhelnou oblast na území České republiky, kde se černé uhlí těží více než 200 let. S hlubinou těžbou je však spojena řada problémů. Tím nejčastějším jsou poklesy a deformace terénu vlivem sesedání terénu do vyrubaných prostor. Narušováním krajiny a reliéfu jsou poznamenány i veškeré objekty na zemském povrchu jako jsou stavby, komunikace, inženýrské sítě, vodní toky atd. S těžbou souvisí i další negativní důsledky, jako jsou uhelné kaly nebo hořící haldy hlušiny, které silně znečišťují ovzduší. Lokality, které jsou těžbou poškozeny, následně prochází tzv. rekultivací, kdy jsou během dlouhého a nákladného procesu upraveny tak, aby mohly opětovně sloužit lidem a přírodě. Na území Ostravy se netěží od roku 1994 a dnes se tak zde můžeme setkat spíše s historickými technickými památkami jakou je Důl Michal, který byl zachován v podobě posledního pracovního dne zdejších horníků. Na Karvinsku těžba stále probíhá a můžeme zde vidět několik zrekultivovaných lokalit (vodní a zelené plochy, golfové hřiště atd.), které mají sloužit pro rozvoj fauny a flory nebo ke sportovně-rekreačním účelům nejen místních obyvatel.