.
AI překladač poezie
Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku.
Začít
Zabezpečeno
Survio
1
Sem napište text otázky
Vyberte jednu odpověď
Sladká lásko, znovu sílu měj, ať neřeknou, že jsi méně chtivá než chuť, co dnes se nasytila v děj, však zítra znovu prudce ožívá. Tak buď i ty - byť dnes se nabažíš, tvé oči hladové se zavřou v snění, zítřek je znovu otevře a zříš, ať láska neumírá v otupění. Nech smutný čas jak oceán se stát, jenž břehy dělí dvou, co slib si dali, denně se k sobě touhou navrací zpět, a návrat lásky víc je požehnání. Nebo to zovej zimou plnou běd - pak léto třikrát vzácněji je zpět.
Ach, obnov svoji moc, lásko, ať neříkají, že tvoje ostří je tupější nežli hlad, který dnes utichne, sotva se člověk nají, a zítra začne se s touž silou ozývat. I ty buď taková; ač jsi dnes nasytila své oči hladové tak, že už skoro spí, zítra se dívej zas a nezabíjej, milá, prudký žár lásky svou trvalou vlažností. Ať je ten smutný čas, kdy jsme se nevídali, tak jako oceán, dělící pobřeží, na něž dva snoubenci den co den chodívali, dokud se nesešli - šťastnější než kdy dřív. Nebo ho pojmenuj zimou, vždy plnou strastí, po níž se léto zdá třikrát tak vzácnou slastí.
Ó lásko, znovu sílu v sobě měj, ať neotupíš víc než žízeň v těle, jež dnes se utiší a zítra hřej ještě víc lační než kdy včera celé. Buď tedy láskou, která nasytila dnes hladné oči, až se v spánku sklopí, a zítra znovu jejich žár rozdmýchala, ať mdloba věčná ducha lásky stopí. Nech toto čekání být jako moře, jež dělí břehy, v srdci snoubence, ti chodí denně na své strany v hoře, a návrat lásky svítí slavněj více. Nebo to zimu jmenuj - těžkou, chladnou, jež léto vítá třikrát vřele, vděčnou, žádnou.
Ó lásko sladká, sílu obnov svou, ať netupíš se víc než žízeň hladu, jež utiší se dnes, by zítra zas tou ostrým svým hrotem hnala smysly v vzruchu. Buď také ty - i když dnes nasyceny se kladou oči, v plnosti už klímou, ať zítra znovu žárem rozjasněny nechají lásku, ne otupělou dřímou. Nech toto smutné čekání být mořem, jež oddělilo břehy zasnoubené, ti chodí k vodě každý den se vzorem, až návrat lásky učiní je blažené. Nebo to zimu nazvi, plnou stesku, jež léto vítá třikrát víc než vděsku.
Odeslat