Plamen vzpomínek

Rozhodně, kdy mám balit kufry?!

Záleželo by, kde přesně

Jen jako pozorovatel

Proč ne, ale myslím, že by mě něco zabilo v prvních pěti minutách

Jen s průvodcem

Asi bych se nechal/a přemluvit

Fakt nevím

Ne, ani náhodou!

Zastavím ho za každou cenu, klidně i násilím!

Promluvím mu důrazně do duše, ať se vzpamatuje.

Klidně si vyslechnu jeho důvody, pak uvidím.

Počkám, jestli to vůbec chce udělat, a pak se ho pokusím zastavit.

Nechám ho beze slova jít.

Nechám ho jít, ale budu trvat na rozloučení.

Nechám ho beze slova jít, ale jen proto, že nechci zradit toho, kdo mi o jeho odchodu řekl.

Vmetu mu do tváře, že už není můj kamarád.

Ano, už jsem to přijala, alespoň mi můj muž, respektive jeho nezájem, nebude stát v cestě.

Ano, ale s vědomím, že mu nedám lásku, jen uspokojím jeho základní potřeby.

Hned po narození se ho zbavím, například ho dám do babyboxu.

Dám ho pak do dětského domova.

Ano, chci uctít památku svého muže tím, že dítěti podřídím naprosto všechno a budu tou nejlepší matkou, jakou dokážu být.

Dám ho nejbližším rodinným příslušníkům/ dobrým přátelům (za předpokladu, že ho chtějí), i když nevím, jestli ho vychovají dobře.

Proti svým zásadám půjdu na potrat.

Najdu si nového muže, který je rodinný typ, aby se postaral, s tím, že vím, že stále miluji toho předchozího.

Cokoli, aby si vzpomněl, nebojím se například zaplatit někomu nemalé peníze, aby mu pomohl, ale trávit s ním čas mě moc bolí.

Trpělivě čekám, až si vzpomene, mezitím buduju vztah mezi námi znovu pro případ, že si nevzpomene.

Chci, aby si vzpomněl, klidně mu pro to i fyzicky nebo psychicky ublížím, chci, aby bylo všechno jako dřív.

Nevěřím mu to, nevím, na co si to hraje, chce snad být zajímavý?

Převypravuju mu všechny vzpomínky, které ztratil.

Zbavím se ho, už to není můj syn, když si mě nepamatuje.

Vrátím se k té první. Rozdělila nás hlavně smrt a tu druhou nikdy nebudu milovat tímhle způsobem, který mi chybí.

Zůstanu s tou druhou. Život šel dál, lidé se mění, navíc mi léta neřekla, že je naživu. Náš vztah by nebyl stejný.

Potáhnu to tajně s oběma.

Zkusím je přemluvit k polyamornímu vztahu (ony dvě nebudou spolu, jen já budu chodit s oběma a obě to budou vědět)

Rozejdu se s tou druhou a budu sám/sama, protože si ani jedna nezaslouží, abych miloval i tu, kterou jsem si nevybral/a

S oběma se domluvím, že budeme chvíli jen kamarádi, a dám si nějaký delší čas na rozhodnutí.

Proč ne. Když to nebude fungovat, vrátíme se do starých kolejí. Náš vztah to vydrží.

Nejistota je tady asi normální. Jdu do toho!

Půjdete do toho, ale hodně pomalu.

Navrhnete raději přátelství s výhodami.

Dovolíte vašemu příteli chodit s další osobou, ale sami do toho nepůjdete

Nejprve si o tom opravdu důkladně promluvíte, abyste si ujasnili, kdo co cítí, a když to bude stále nejistě, nepůjdete do toho.

Ne, neohrozím naše přátelství.

Ne, máte strach, že třetí člen nebude šťástný.

Ne, je to nemorální, mít dva partnery.

Rozejdu se se svým přítelem

V klidu si s ním promluvím.

Pěkně mu to vytmavím.

Konfrontuji jeho přítelkyni (po dobrém)

Konfrontuji jeho přítelkyni (po zlém)

Přestanu se s ním bavit.

Pokusím se naklonit si jeho přítelkyni na svou stranu.

Ať jde do háje, je normální se ukazovat veřejně s kýmkoli, koho miluji.

Zkusím trochu ubrat, ale ne moc.

Nelíbí se mi to, ale budu poslouchat autoritu. Budu se v projevech lásky hodně omezovat.

Má pravdu, je to nesprávné. Vyhovím mu a budu se k ní chovat jako ke kamarádce.

Už se ze strachu s přítelkyní nikdy neukážu na veřejnosti.

Rozejdu se s přítelkyní.

Pokračuju v útěku. Teď je hlavní se dostat ze zajetí, psa vyřeším pak, i když mě to bude bolet.

Zoufale se pokusím vyjednávat, i když nemám moc prostředků.

Necháte se znovu zajmout. Nemůžete vašeho psa přece opustit.

Pokusím se nepřítele zabít/ zranit a utéct i se psem, i když existuje velká šance, že to nepřežiju.

Zkusím rychle vymyslet nějakou lest, i když nemám moc prostředků ani času.

Vzdám se naděje a smířím se s tím, že náš vztah bude bez sexu.

Budu čekat, klidně i několik let s vědomím, že se možná nedočkám.

Budu trvat na tom, aby navštívil odborníka a to trauma vyřešil.

Budu ho přesvědčovat, je to pro mě důležité a čekám už dlouho.

Rozejdu se s ním.

Ano, většinou přece vyšly.

Ano, nebudu nad tím radši přemýšlet, zemřít můžu tak jako tak.

Zkusím najít nějakou kličku a vyplnit věštbu, ale nedostat se do nebezpečí, i když tam mnoho prostoru pro kličky není.

Za tohle nechci nést zodpovědnost, ať rozhodne někdo jiný.

Ne, to přece odporuje zdravému rozumu.

Ne, já o žádné divné věštby nestojím, i kdyby mi měly pomáhat.

Ne, odmítám toho dědka poslouchat.

Moc chyb jsem tam nenašel/ nenašla.

Ale jo, chybička se vloudí.

Popravdě mě to trochu ruší, ale dá se to.

Ruší mě to dost, ale nepřestanu kvůli tomu Plamen číst.

Nečtu/ chystám se kvůli tomu Plamen nečíst.

Nevím, četl/a jsem jen část zveřejněnou na Wattpadu.

Čte se mi tam pohodlně.

Má to mouchy, ale jde si zvyknout.

Nejsem schopný/schopná kvůli tomu Plamen číst.

Kopíruju si to jinde, kde se mi to čte líp. 😛

Pridej je.

Uber je.

Jsou tak akorát.

Odpověď pro trolly

Ano, něco, co se líbí tobě.

Ano, instrumentální.

Ano, to, co se líbí mě.

Jako kdy.

Ne, rušilo by mě to.

Ty tu hudbu nacpeš všude, co? :-)