.

Princip individualizace v hodnocení žáků na 1. stupni ZŠ

Dobrý den,

věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku. Právě jste dostali do rukou dotazník k mé diplomové práci. Jmenuji se Petra Vančurová a jsem studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Během svého studia a studijní praxe jsem se setkala z mnoha typy hodnocení. Na každé praxi se hodnotilo jinak, kladla jsem si otázky, jestli se tady ještě hodnotí škálou známek? Kolikrát tomu bylo jinak. Při výběru tématu své diplomové práce jsem se rozhodla, zaměřit se na téma hodnocení a zjistit, zda jsou mezi pedagogy ti z Vás, kteří se zamýšlejí při hodnocení na individuální stav jedince a nějakým způsobem či do určité míry zohledňují tento stav při hodnocení. Po kategorizaci odpovědí se budu dále zabývat hlouběji Vašim postavením v problematice a to formou rozhovoru. Proto bych chtěla poprosit ty z Vás, kterým by nevadilo věnovat mi pár minut pro rozhovor, zda by mi nezadali svůj osobní kontakt a jméno pro případ další spolupráce. Pokud zůstane kolonka prázdná, děkuji moc za vyplnění dotazníku, Vaše odpovědi budou pro mou práci určitě velice přínosné.

Děkuji za Váš čas.

Vančurová Petra - studentka Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, Karlova Univerzita v Praze

Zabezpečeno

Zde zadejte prosím jméno a kontakt. Tato kolonka zůstává prázdná, pokud vyplňujete dotazník anonymně.

Jste muž nebo žena?

Vaše praxe ve školství je?

Jste učitelem na fakultní škole?

Jakou formu hodnocení využíváte ve své praxi?

Která forma hodnocení podle Vás nejvíce zohlední individuální stav jedince, žáka?

Souhlasíte s tím, že známka vyvolává v žácích úzkost a strach ze školy, psychické napětí, negativní postoje ke škole a k sobě samému?

Pokud hodnotíte žáka individuálně, tedy bez vztahů a spojitosti s hodnocením jiných žáků, a to ne známkou, využíváte hodnocení

Do svého hodnocení žáků začleňuji také sebehodnocení, které je vzájemné vazbě s mým. Touto cestou se snažím zjistit individuální stav jedince, z kterého se také snažím vycházet a do jisté míry ho zohlednit.

Souhlasíte s názorem Zdeňka Matějčka (1986): Formální školská spravedlnost může být vlastně někdy velice nespravedlivá.

Při hodnocení se zásadně držím klasifikace, ale zohledňuji jen v určitých situacích individuální stav jedince.

Při hodnocení beru zcela ohledy na individuální stav jedince.

Při hodnocení konkrétního žáka beru ohledy na jeho př.: zdravotní stav. Uveďte příklady individuálních stavů jedince, které zohledňujete v procesu hodnocení.