Dobrý den, věnujte prosím několik minut svého času vyplnění následujícího dotazníku.
Otázky vztažené na problematiku neziskového sektoru v letech 1948-1989
Od roku 1993 do 2010
Vývoj organizace od roku 2010 – do roku 2021
Perspektivní trendy – Budoucnost neziskového sektoru
(Předpovědi různých autorů, jak se může neziskový sektor vyvíjet v České republice)
Trend poklesu organizované participace – Vzestup trendu individuální dobrovolné pomoci společnosti hlavně díky sociálním sítím a možnostem, které tyto sítě nabízejí. Výhodou tohoto trendu jsou neuvěřitelné dosahy, které sociální sítě jsou schopné zprostředkovat, mezi nevýhody poté patří neorganizovanost takové dobrovolné pomoci společnosti.
Lidé již k pomoci nepotřebují být součástí nějaké organizace, ale pomáhají na vlastní pěst. Výhodou mohou být neuvěřitelné dosahy úspěšných jedinců, nevýhodou je pak špatná organizovanost pomoci, nevhodná pomoc, nebo problematická legislativa.
Trend setrvalé ztráty členství – Organizace se stávají stále více profesionalizované, důsledkem tohoto trendu je přílišná administrativa organizací, stávají se více úřednické, závislé na státu a ztrácejí kontakt s klientem běžný pro neziskový sektor.
Organizace se soustředí stále více na to být profesionální a tím pádem se více přibližují k organizacím zřízeným státem, kde je velký důraz na administrativu, úřednickost a ztrácejí kontakt s lidmi.
Trend konce samostatného neziskového sektoru – Tento trend předpovídá úplný konec neziskového sektoru jako jej známe dnes. Předpokládá postupnou hybridizaci neziskového sektoru v sektor, který kombinuje tržní, státní i neziskový sektor v jeden, či jiným způsobem reorganizuje sektory, jak je známe dnes.
Předpoklad úplné změny všech sektorů a jejich transformace do úplně nového uskupení.
Trend proměny servisních organizací v prodlouženou ruku státu – Tímto trendem se myslí postup hybridizace neziskového sektoru se sektorem státu. Navzdory předchozí otázce zde hybridizace neziskového sektoru znamená proces, kdy stát místo organizací zřizovaných státem začne podporovat ve větší míře organizace do té doby spadající do neziskového sektoru, aby jimi pokryl potřeby občanů.
Předpoklad, že se neziskové organizace stanou prodlouženou rukou státu.
Trend individualizace občanských aktivit – Tento trend popisuje tendence organizací přeorientovávat se z hierarchického kolektivního uspořádání členů, které mělo jasně definovanou členskou strukturu, do více volné, reflexivní a decentralizované organizovanosti v organizacích.
Kolektivní strukturou je myšlena struktura organizace, kde je jasně řečeno, kdo je ředitel/ starosta/vedoucí apod., kdo je součástí pracovní složky organizace a kdo je řádovým členem. Zatímco reflexivní organizovanost má pouze řadu členů, kteří nemají jasné vedení.
Virtuální aktivismus – Virtuálním aktivismem se myslí dobrovolný/dobročinný aktivismus provozovaný v online prostoru.
Virtuální aktivismus v současné době může mít mnoho podob, ať už se jedná o jednotlivce na platformách Youtube, Instagram, Twitter, nebo organizace, které fungují jen v online prostoru.