EU LS 2024 - všechno možné ke zkoušce

1919, ukončení první světové války, Německo ztrácí část svého území, musí platit válečné reparace, omezení armády na 100 tisíc mužů. Současně vznikla Společnost národů, předchůdce OSN - ta si dala za cíl poválečnou demilitarizaci a udržení světového míru.

Organizace založená r. 1920 po Versaillské smlouvě, která byla předchůdce OSN. Jedním z hlavních iniciátorů organizace byl americký prezident W. Wilson. Jejím cílem bylo zajistit demilitarizaci po první světové válce, udržení světového míru a prevence před dalšími válečnými konflikty pomocí zásad kolektivní bezpečnosti a diplomatického vyjednávání.

Počátky 40-50. let, důsledky druhé světové války. Vzniká tedy OSN (1945), NATO (1949) a následně Varšavská smlouva (1955).

dva směry: federalisté a unionisté. federalisté: byli pro omezení pravomocí členských států a pro vznik společné evropské vlády. unionisté: byli pro asociaci, která by zachovala suverenitu států. Milníkem pro poválečné představy o Evropě byl Haagský kongres, konající se 7.-11. května.

Kongres, který proběhl r. 1948. Delegáti z 20 evropských zemí hovořili o nových formách spolupráce a vyslovili se pro vytvoření "Evropského shromáždění".

Marshallův plán, nebo také Plán evropské obnovy byl americký plán hospodářské pomoci poválečné Evropě. Realizací plánu byla pověřena nově vytvořená OEEC (předchůdce OECD) - Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci. Ve výsledku byl stimulantem pro zlepšení ekonomické situace, zejména západní Evropy.

OEEC, Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, byla organizace vzniklá r. 1948 primárně k rozdělení prostředků Marshallova plánu. Sekundárně byla jejím účelem hospodářská a měnová spolupráce a odstranění obchodních překážek a v neposlední řadě též poskytnutí platformy, kde by mohly evropské státy spolupracovat.

Rada Evropy je mezinárodní organizace vzniklá r. 1949 a má 46 členů. Rada Evropy byla na základě Londýnské smlouvy a jejím sídlem je symbolicky Štrasburk (soupeřili o něj dříve Německo a Francie). Organizace je nezávislá na Evropské unii a zaměřuje se na otázky lidských práv a svobod a hledání společných řešení v rámci diskuze.

Schumanův plán bylo vládní prohlášení francouzského ministra zahraničí Roberta Schumana 9. května 1950. Šlo o návrh, aby Francie a Spolková republika Německo spojily své zdroje uhlí a oceli v rámci nové organizace (ESUO), do které by se mohly připojit i další země.

ESUO - Evropské společenství uhlí a oceli byla organizace založená r. 1952 Pařížskou smlouvou (podepsáno Francií, Německem, Itálií, Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem) na dobu padesáti let. Šlo o evropské společenství, které umožnovalo společný trh železa a oceli.

EOS - Evropské obranné společenství byl návrh vojenského paktu iniciovaný r. 1950 a smlouva o tomto společenství byla podepsána 1952. Vytvoření tohoto paktu mělo představovat alternativu k navrhovanému přistoupení Západního Německa do NATO. K vytvoření paktu nicméně nikdy nedošlo, jelikož francouzský parlament nezařadil ratifikaci smlouvy do svého programu.

Evropské politické shromáždění měl návrh společenství, které by integrovalo Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) a navržené Evropské obranné společenství (EOS). Toto společenství mělo vytvořit dvoukomorový parlament a supranacionální exekutivu odpovědnou těmto komorám. Z obav o ztrátu národní suverenity ale francouzský parlament odmítl ratifikovat smlouvu o EOS a z projektu Evropského politického shromáždění bylo společně s Evropským obranným společenstvím upuštěno.

Západoevropská unie byla mezivládní vojenská a obranná organizace založená v r. 1954. Organizace vznikla návazností na Bruselský pakt a členové k r. 1954 čítaly: Belgie, Lucembursko, Nizozemí, Francie, Spojené království + se založením této unie Západní Německo a Itálie. Členové patřily současně do NATO a role organizace byla obranná a bezpečnostní.

Varšavská smlouva byl vojenský pakt osmi evropských zemí východního bloku, trvající od roku 1955-1991. Vytvoření tohoto paktu byla reakcí na zřízení Západoevropské unie a Pařížské dohody, což umožnilo vstup Západnímu Německu do NATO.

Jednalo se o konferenci konající se 1.-3. června 1955 v italském městě Messina. Tato konference šesti ministrů zahraničí členských států ESUO vedla k vytvoření Evropského hospodářského společenství 1. ledna 1958 v rámci Římských smluv.

EURATOM, nebo-li též Evropské společenství pro atomovou energii, je od roku 1957 mezinárodní organizací pro podporu jaderného výzkumu a bezpečnosti v Evropě. Společenství vzniklo roku r. 1957 v Římě na základě Římských smluv. Součastí společenství jsou členské státy EU a jeho činnost je s EU úzce provázána, ale organizace nespadá do pravomocí Evropského parlamentu.

EHS - Evropské hospodářské společenství, byla mezinárodní organizací existující mezi roky 1958-1993, než byla nahrazena Evropskou unií. Vznikla společně s EURATOM v rámci Římských smluv r. 1957 a měla podpořit evropskou integraci mezi šesti členskými zeměmi společenství - do toho se například řadil jednotný trh. Roku 1967 se EHS začlenilo pod Evropská společenství.

CAP - Společná zemědělská politika je jednou ze základních politik EU, zřízená již v r. 1957 za doby EHS - Evropského hospodářského společenství. Mezi hlavní zásady této politiky patří: zvýšení produkce zemědělské výroby, stabilizace trhů či zajištění dodávek a přiměřených cen. CAP nicméně představuje významnou finanční zátěž - nutí například k produkci potravin za vysokou cenu a je tu tedy nutnost dotací.

ESF - Evropský sociální fond, vytvořený v rámci Římských smluv r. 1957 je nástroj Evropské unie pro podporu zaměstnanosti v členských státech (lepší přístup k zaměstnání, účast na trhu práce)

ESVO - Evropské sdružení volného obchodu, je mezinárodní organizace založená v r. 1960 s cílem hospodářské prosperity členů sdružení. ESVO vzniklo jako protiváha vůči EHS, které vzniklo r. 1958. Členy ESVO jsou Island, Lichtenštejnsko, Island a Švýcarsko.

ES - Evropská společenství, je souhrnné označení pro tři starší hospodářsko-politické sdružení evropských států: ESUO, Euratom a EHS, jejichž orgány byly roku 1965 Slučovací smlouvou sloučeny do jedné (jedna Rada, jedna Komise, Shromáždění)

Tato zpráva z r. 1970 položila základ Evropské politické spolupráci, kdy bylo dohodnuto na společných zásadách a postupech a byla definována podoba spolupráce členských zemí a jejich vztah k ES. Dále bylo ujednáno, že se budou ministři zahraničí scházet 2x ročně.

Euroskleróza bylo období v 60. letech kdy došlo k výraznému zpomalení integrace - zejména kvůli Francii pod vedením Charlese de Gaulla, kdy blokovala vstup Británie do Společenství a též např. budování společného trhu.

ERDF - Evropský fond pro regionální rozvoj, vzniklý r. 1975. Obecným cílem fondu je posílení ekonomické a sociální soudružnosti v Evropské unii, čehož se snaží dosáhnout vyrovnáním rozdílů mezi jednotlivými regiony.

Britský rabat byla sleva na příspěvek Spojené království do rozpočtu EU, který EU vracela Spojenému království. Roku 1984 tento příspěvek pro VB vyjednala Margaret Thatcherová s argumentem, že by měli Britové odvádět do EU méně peněz, jelikož dostávají méně zemědělských dotací a není to férové vůči jejich HDP.

Schengenská dohoda - dohoda podepsána r. 1985, kde se Belgie, Nizozemsko, Německo, Lucembursko a Francie dohodly, že budou postupně odstraňovat kontroly na vnitřních hranicích a že bude zavedena volnost pohybu signatářských zemí (+ zemí, které by se do Schengenského prostoru připojily)

JEA - Jednotný evropský akt, byla první významnou revizí Římských smluv. Uskutečnila se r. 1986 v Lucemburku a Haagu a r. 1987 vstoupila v platnost - byla zavedena evropská politická spolupráce, odstranění zbývajících překážek volného obchodu do r. 1992, právní ustanovení Evropské rady a posílení role a pravomocí Evropského parlamentu - je potřeba souhlas EP při přijímání mezinárodních smluv.

Delorsův balíček - špatná rozpočtová situace evropského zemědělství, bylo tedy nutné s tím něco udělat => omezení financování SZP (CAP), požadavek větších členských příspěvků, kroky ke snížení výdajů => omezování výdajů, kroky proti rozšiřování výroby.

PHARE - program z r. 1989 předvstupní pomoci deseti kandidátským zemím střední a východní Evropy. Finanční pomocí pro tyto státy měl program pomoci plnit podmínky pro vstup do EU.

Maachistrichtská smlouva, nebo-li Smlouva o EU je smlouva z r. 1992, vstupující v platnost v r. 1993, která je zakládající smlouvou Evropské unie a vytváří strukturu tří pilířů. Tři pilíře: I. pilíř: Evropské společenství - stávající Evropská společenství II. pilíř: Společná zahraniční a bezpečnostní politika - koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky členských zemí EU III. pilíř: Policejní a justiční spolupráce Dále smlouva obsahovala Maachstrichtská kritéria pro zavedení a přijetí nové společné měny, posílení pravomocí Evropského parlamentu a zavedla princip subsidiarity.

Amsterodamská smlouva - smlouva z r. 1997, vstupující v platnost v r. 1999, která změnila Smlouvu o EU. Smlouva změnila: obsazování Komise v neprospěch velkých států, začlenění Schengenského prostoru do právního systému EU či možnost Evropské rady potrestat stát, který se neřídí základními zásadami EU.

Smlouva z Nice - smlouva z r. 2001, vstupující v platnost v r. 2003. Smlouva měla za cíl připravit na EU na její největší rozšiřování. Šlo primárně o změny institucionálního rázu - změna hlasovacího mechanismu v Radě na hlasování kvalifikovanou většinou, změna počtu poslanců Evropského parlamentu a změny v počtu komisařů Evropské komise a průběhu jejich jmenování. Věnovala se i sociální politice.

Lisabonská smlouva - smlouva podepsaná v r. 2007 a v platnost vstoupila v r. 2009. Smlouva měla zvýšit efektivitu Unie a vytvořit podmínky pro řešení globálních problémů (změna klimatu) => EU získala právní subjektivitu (mohla sama podepisovat mez. smlouvy), rozsáhlejší pravomoci EP, změna systému hlasování v Radě, zavedení funkce stálého předsedy Evropské rady, možnost vystoupení z EU.

Evropská komise - sídlo: Brusel - role: má právo iniciovat legislativu - připravuje zákony a právní předpisy; vypracovává roční rozpočty a kontroluje jak je s fin. prostředky vynakládáno; prosazuje a kontroluje, aby byly zákony EU v členských zemích dodržovány; reprezentuje EU na mezinárodní scéně - členové: předseda komise - Ursula von der Leyen (volena EP na návrh Evropské rady) komisaři - 1 člen z každé země EU

Evropská rada - sídlo: Brusel - role: vrcholný orgán EU, vymezení obecného směřování EU a priorit EU - členové: hlavy členských států EU a předsedové vlád těchto států, setkávají se 4x ročně - předseda: "prezident EU" - volen na 2,5 roku, zastupuje EU, momentální předseda: Charles Michel

Rada EU - sídlo: Brusel - úloha: reprezentuje zájmy jednotlivých členských států, schvaluje zákony EU společně s EP, na základě pokynů ER formuje zahraniční a bezpečnostní politiku EU, společně s EP přijímá roční rozpočet - členové: ministři vlád členských států EU, podle toho, jaká oblast je projednávaná (10 jedn. sektorů - např. zemědělství, finance...) - způsoby hlasování: potřeba schválení kvalifikovanou většinou - 55% zemí zároveň to musí být 65% celkového počtu obyvatel EU - předseda: ze země, která má předsednictví EU, výjimka zahraniční věci: vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku EU

EP - Evropský parlament - sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucembursko - role: přímo volený orgán EU s legislativní: schvaluje pr. předpisy společně s Radou EU, rozhoduje o rozšiřování EU a přijímání nových členů; rozpočtovou: sestavuje dlouhodobý rozpočet EU a schvaluje společně s Radou rozpočet EU; dozorčí: volí předsedu Komise a schvaluje složení Komise, interpeluje (získává povinné odpovědi) Komisi a Radu - členové: voleni na 5 let, 705 (počet poslanců podle velikosti země - ČR 21, Německo 96) - předseda: Roberta Metsolová

Christine Lagarde - předsedkyně Evropské centrální banka Joseph Borrell - vysoký představitel unie pro SZBP Ursula von der Leyen - předsedkyně Evropské komise Charles Michel - předseda Evropské rady

1.) občané, zájmové skupiny, experti (diskuse, konzultace) 2.) komise (formální návrh) 3.) parlament a Rada EU (společné rozhodnutí) 4.) vnitrostátní nebo místní orgán (implementace) 5.) komise a Soudní dvůr EU (kontrola implementace, sankce)

Soudní dvůr EU - sídlo: Lucemburk - role: výklad práva ve všech zemích EU stejným způsobem, vymáhání práva po členských státech EU, urovnávání sporů mezi čl. státy EU, zajištění správné činnosti orgánů EU - složení: Soudní dvůr a Tribunál

Europol - Organizace EU, sídlící v Haagu. Jeho posláním je podporovat své členské státy při předcházení a boji proti všem formám závažné mezinárodní a organizované trestné činnosti, kyberkriminalitě a terorismu. Kromě toho spolupracuje s řadou partnerských zemí mimo EU a s mezinárodními organizacemi.

Altiero Spinelli. Paul-Henri Spaak. Konrad Adenauer. Jean Monnet. Robert Schuman.

OPEC snížila těžbu ropy, aby mohla ovlivňovat cenu ropy ve svůj prospěch, a zároveň vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí, které podporovaly Izrael během Jomkipurské války.

Evropa 2020 - ekonomický program EU 5 cílů: Zaměstnanost. Investice do výzkumu a vývoje. 20-20-20 – emise, obnovitelné zdroje, energetická účinnost. Zlepšení úrovně vzdělání. Sociální začleňování a snižování chudoby.

Kodaňská kritéria - přístupová kritéria pro vstup státu do EU, stanovené r. 1993. Tyto kritéria jsou trojího rázu: politická, ekonomická a legislativní. Politická - stabilita institucí, demokracie a právní stát, dodržování lidských práv Ekonomická - tržní hospodářství, konkurenceschopnost Legislativní - schopnost dostát závazkům - acquis - musí své vnitrostátní právo přizpůsobit právu EU

Etapy integračního procesu (jednotlivé stupně definoval Balassa) - 1) Zóna volného obchodu - 2) Celní unie - 3) Vnitřní trh - 4) Ekonomická unie - 5.) Možné páté stádium politické unie

návrh smlouvy o evropské politické unii - posílení integrace, obrany a zahraniční politiky - obavy ostatních z francouzské dominance a oslabení nadnárodního prvku - první ani druhý plán neprošel - předzvěst krize v 60. letech

FAC - Rada pro zahraniční věci - rada pro vnější záležitosti - dříve GAERC - schází se 1 měsíčně na úrovni ministrů zahraničních věcí - rozhodnutí o postoji a akci, které má Unie zaujmout

COPS - politický a bezpečnostní výbor - vytvořen na základě smlouvy z Nice - funguje na úrovni velvyslanců členských států sídlící v Bruselu - předsedají mu zástupci ESVČ (Evropská služba pro vnější činnost) - přípravný orgán pro Radu - monitoring mezinárodní situace - schází se 2x týdně, v případě potřeby častěji

● Evropský sociální fond →investuje do lidí, snaží se o zlepšení příležitosti k zaměstnání a vzdělání (byl od 2014 do 2020) ● Sociální fond plus 2021 - 2027 → podpora zdravotní péči, nezaměstnanost mladých, omezování byrokracie ● Evropský regionální rozvojový fond → finanční prostředky veřejným a soukromým subjektům - ekologičtější, propojenější, sociálnější ● Fond soudržnosti → eliminace hospodářské a sociální nerovnosti