Zdravíme všechny, kdo jsou nadšení do výzkumů či průzkumů (nejen v online prostředí). Připravili jsme pro vás třídílný seriál, ve kterém zábavnou formou představíme fungování a využití kvantitativního výzkumu. Vše ukážeme na příkladech, abyste hned viděli, jak kvantitativní výzkum použít v praxi. Co se dočtete v jednotlivých dílech?

  1. Charakteristika kvantitativního výzkumu ve srovnání s kvalitativním výzkumem
  2. Jak formulovat výzkumný problém čili jak stanovit hypotézu
  3. Jak správně vybrat vzorek respondentů
kvantitativní vs. kvalitativní výzkum

Co je to kvantitativní výzkum?

Kvantitativní výzkum je metoda pro sběr dat, která má za cíl popsat zkoumanou oblast. To platí pro věděcké i nevěděcké zkoumání. Jste pracovníkem ve firmě a potřebujete vyřešit nějaký větší problém? Pracujete ve veřejné sféře a chcete provést kvantitativní sociologický výzkum? Potřebujete data, abyste se mohli rozhodovat? Kvantitativní průzkum je i pro vás. Výzkum můžete provádět více metodami, ale kvantitativní výzkum byste využili nejčastěji, protože je jednoduchý a nenáročný.

Kvantitativní metoda pracuje s velkým množstvím respondentů. Těm připravíte dotazník, posbíráte z něj odpovědi a data následně zpracujete a statisticky vyhodnotíte. Data však nemusíte získávat pouze z dotazníku, můžete použít třeba i data z vašeho interního systému.

Schéma výzkumného procesu

Podívejte se na následující obrázek. Takto by mohl probíhat právě váš výzkum.

  1. Nevyhovující stav – máte problém, který chcete řešit, ale zatím přesně nevíte jak.
  2. Formulace hypotéz – vytvoření předpokladu současného nevyhovujícího stavu a způsobu pro nápravu problému.
  3. Výběr metody zkoumání – cílený výběr metody zkoumání na základě předdefinovaných hypotéz či výzkumných otázek.
  4. Sběr dat – proces získávání odpovědí od respondentů zvolenou metodou sběru dat.
  5. Analýza dat – zpracování získaných dat z procesu sběru dat.
  6. Implementace závěrů – zavedení nových poznatků z celého výzkumu do nevyhovujícího stavu ‚‚projektu“.
Kvantitativní výzkum

Kvantitativní vs. kvalitativní

Kvantitativní nebo kvalitativní? Kdy použít kterou metodu? Ta dvě slova se někdy pletou, ale jejich význam a použití jsou zcela odlišné.

V tabulce najdete přehledné porovnání obou metod.

Kvantitativní sběr dat

Kvalitativní sběr dat

Vzorek respondentů je velký Stačí málo respondentů
Provádí se pomocí dotazníkových šetření Provádí se pomocí osobních rozhovorů
Zkoumá problémy okrajově Zkoumá problémy do hloubky
Časově nenáročný Časově náročný
Dedukce z výsledků Indukce z výsledků
Statistické zpracování dat Nestatistické zpracování dat

Úkol: Vyberte správnou metodu pro tento příklad

Představte si tento problém v obrovském korporátu, ve kterém jste manažerem. Doposud jste měli za to, že spokojenost vašich zaměstnanců nejvíce ovlivňuje výška platu. V poslední době vám však začali odcházet vysoce placení zaměstnanci. Stanovili jste si tedy tuto hypotézu:

Výše platu je nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje spokojenost našich zaměstnanců.

A provedete mezi svými zaměstnanci průzkum, který bude mít za cíl tuto hypotézu potvrdit nebo vyvrátit. Dovedete určit více méně všechny faktory, které ovlivní výsledky vašeho výzkumu:

  • ostatní skutečnosti, které ovlivní spokojenost vašich zaměstnanců
  • obor/prostředí/oddělení, ve kterém zaměstnanec pracuje
  • demografické údaje o zaměstnanci
  • životní fáze zaměstnance
  • země vaší dceřinné firmy

Můžete si dále stanovit výzkumné otázky.

  • Které faktory ovlivňují spokojenost u kterých skupin zaměstnanců?
  • Liší se v tomto ohledu výsledky zaměstnanců ve výrobě a v administrativě?

Korporát je však obrovský a nejste schopni provést výzkum u všech zaměstnanců. Stálo by vás to příliš mnoho času (jak vašeho, tak placeného času zaměstnanců) a tedy i peněz. Vyberete si tedy pouze vzorek respondentů a výsledky pak zobecníte na všechny.

Vytvoříte dotatzník či použijete nějakou šablonu dotazníku spokojenosti zaměstnanců a distribuujete jej například mezi 20 % všech vašich zaměstnanců napříč zeměmi, odděleními, věkovými kategoriemi (pokusíte se o kvótní výběr). Sesbíráte výsledky, které budete mít ve formě dat – tedy čísla, tabulky, grafy, atd. Data analyzujete a vyvodíte z nich například tento výsledek:

Hypotézu musíme zamítnout, protože spokojenost většiny našich zaměstnanců nejvíce ovlivňuje příjemná atmosféra v kolektivu, dále možnost flexibilní pracovní doby a až na třetím místě je to výška platu.

A na základě tohoto výsledku vymyslíte plán, jak zlepšit atmosféru ve firmě a zařídit flexibilní pracovní dobu pro zaměstnance tak, aby se zachovala výkonnost firmy.

A abychom tento idylický příklad uzavřeli, tak vám díky změnám přestanou odcházet vysoce placení zaměstnancí a vy ušetíte mnoho prostředků skrze sníženou fluktuaci.

spokojenost zaměstnanců

A teď zkuste uhodnout, jaký jakou metodu výzkumu jsme použili. Máte pravdu, je to kvantitativní metoda. Potřebovali jsme zobecnit výsledky, potřebovali jsme otestovat hypotézu, pracovali jsme se statistickými zpracovatelnými daty.

Kdy tedy použít spíše kvalitativní výzkum?

Když potřebujete získat data, která se nedají statisticky zpracovat. Co to znamená? Že budete mít odpovědi v textu či v hlasové nahrávce. Mohou to být:

  • pocity respondentů, když slyší nebo vidí naši značku
  • výpovědi respondentů, co to pro ně znamená, když vlastní váš produkt
  • popisy ideálního pracovního dne vašich zaměstnanců

Z takových dat například nemůžete udělat průměr, nemůžete spočítat rozptyl a nemůžete určit minimální a maximální hodnotu. Tato data získáte z rozhovoru či z otevřených otázek v dotazníku.

Kombinujte techniky kvantitativního výzkumu s kvalitativním

Nikde není řečeno, že byste na nějaký problém měli použít pouze kvantitativní nebo kvalitativní metodu. Častokrát získáte nejlepší výsledky, když metody zkombinujete.

Když budete třeba chtít vypustit nový produkt na trh, budete chtít provést průzkum trhu a definovat vaši cílovou skupinu, tak pomocí kvantitativního výzkumu zjistíte její velikost, demografické údaje či cenové a kvalitativní preference.

V kvalitativním výzkumu pak zjistíte, jak vaše cílová skupina smýšlí, jaký je její životní styl a lépe vám popíše, proč preferuje danou cenu či kvalitu.

Výhody kvantitativního výzkumu

  • Přinese vám velké množství responsí (odpovědí) od klientů, zákazníků, uživatelů a ostatních skupin obyvatel, na které jste se zaměřili. Na základě statistického zpracování kvantitativně získaných dat můžete poznatky využívat k efektivnějšímu rozhodování, přesnějšímu plánování, komunikaci se zákazníky apod.
  • Tato metoda se také vyznačuje tím, že je rychle proveditelná, levná a zvládnutelná jednotlivci, zejména když použijete online dotazník ke sběru dat.

Nevýhody kvantitativního výzkumu

  • Výsledky z kvantitativního výzkumu mohou být příliš obecné. Ne vždy totiž dokážou popsat problém do hloubky.
  • Výzkumník může opomenout důležité vlastnosti zkoumaného vzorku, protože se soustředí na konkrétní problém a nemusí počítat s širší oblastí problému.

Doufáme, že vám příklady z našeho článku pomohly lépe pochopit, k čemu může být výzkum či průzkum prospěsný třeba právě vaší firmě.

Chcete jít dál do hloubky? Přečtěte si druhý díl, kde vás naučíme správně formulovat výzkumný problém. Pokud byste jej formulovali nesprávně, může to vést celý výzkum nesprávným směrem a nezískáte data, která jste potřebovali.

Pokud se chcete dozvědět, jak stanovit vzorek respondentů, aby vaše data byla reprezentativní, skočte rovnou na třetí díl seriálu.

A pokud byste se nejraději naučili, jak správně dotazník sestavit či jak zvýšit jeho návratnost, zabrouzdejte dále na našem blogu.

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.

Slovníček pojmů

  • Kvalitativní sběr dat – metoda, při které se zkoumá malý vzorek lidí, se kterými se především dlouhými rozhovory a osobním kontaktem získávají cenné a podrobné informace.
  • Dedukce – z velkého množství dat, získaných od velkého počtu lidí se dospívá k určitému závěru (postup od obecného k jednotlivému závěru). Příklad: Většině zákazníků nevyhovuje poloha obchodního centra = špatně zvolená poloha místa obchodního centra.
  • Indukce – z malého počtu dat, získaných od malého počtu lidí, se vyvozuje obecný závěr (postup od jednotlivého k obecnému závěru). Příklad: Všech 10 dotázaných studentů rádo chodí do kavárny = studenti rádi chodí do kavárny / Studenti mají rádi kávu.
  • Hypotéza – předpoklad výzkumu (dá se potvrdit nebo vyvrátit).
  • Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky.
  • Statistické zpracování – zpracování dat získaných z dotazníků, které jsou vizualizovány do přehledné podoby (nejčastěji jsou data zpracovávána do grafů a tabulek).

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník