Vítejte u posledního, 9. dílu, našeho seriálu zaměřeného na kvantitativní výzkum. Dnes si na několika příkladech ukážeme nejčastější chyby při kladení otázek a způsoby jejich řešení. Vyzdvihli jsme nejčastější problémy jako jsou např. spojování více dotazů do jedné otázky, nepřehledně nebo složitě definované formulace otázek a také chybně uváděné možnosti odpovědí. Projděte si pozorně následující příklady a snažte se držet jednoduchých principů, které zmiňujeme. Jistě Vám to ve vlastních dotaznících pomůže a získáte tak vetší jistotu a také návratnost odpovědí na dotazníky.

Příklad č.1: Jaký je Váš příjem?

Ptát se na příjem respondentů je do velké míry osobní záležitostí. Potencionální respondenty by tento styl mohl odradit – nedokončí dotazník. Když potřebujete zjišťovat podobný druh informací, volte spíše jiný způsob odpovědí. Nabídněte respondentům výběr z možností, čímž docílíte menší míry opuštění dotazníku. Doporučujeme také zjistit zda daný respondent má zaměstnání.

Správná formulace a rozložení otázky:

Otázka č.1: Váš statut je:

  • student
  • zaměstnaný
  • OSVČ
  • nezaměstnaný
  • důchodce

Otázka č.2: Do které příjmové skupiny patříte?

  • 8 000 – 12 000 Kč / měsíčně
  • 13 000 – 15 000 Kč / měsíčně
  • 16 000 – 20 000 Kč / měsíčně
  • 21 000 – 30 000 Kč / měsíčně
  • 30 000 a více Kč / měsíčně
  • nechci odpovědět
  • jiná (napište prosím výši Vašeho příjmu):  

Chcete-li si ušetřit práci s vyhodnocením dat, využijte principu větvení dotazníku. Získáte relevantnější odpovědi – nebudete respondenty nutit přemýšlet a a zároveň jim nedáte prostor pro chybné chování.

Co tím myslíme? Ptáte-li se na výši příjmu, má smysl získat odpovědi pouze od skupin obyvatel, které nějaké příjmy generují. Nastavte si tedy dotazník tak, aby v případě, že respondent zvolí příslušnost do skupiny STUDENT nebo NEZAMĚSTNANÝ, přeskočí automaticky otázku na výši příjmu.

Příklad č.2: Jaké je Vaše zaměstnání, jste-li zaměstnán/a?

Podobně špatný příklad jako předchozí. Otázka zkoumá velice citlivé téma stavu zaměstnání. Pokud chcete zkoumat zaměstnání respondentů, zvolte raději obecnější rámec. Míchají se zde také otázka a podmínka určující zaměstnanecký statut respondenta v jednom sdělení. Jak by odpovídali nezaměstnaní?

Správná formulace a rozložení otázky:

Otázka č.1: Jste:

  • student
  • zaměstnaný
  • OSVČ
  • nezaměstnaný
  • důchodce

Otázka č.2: V jakém oboru vykonáváte Vaše zaměstnání?

  • Průmysl
  • Obchod
  • Služby
  • IT
  • Veřejná správa
  • Jiné:

Příklad č.3: Myslíte si, že studenti navštěvují kavárny častěji než pracující?

Formulace této otázky není dobře položená. Otázkou se zkoumá pouze nepodložený názor respondentů, který nemá pro relevantní výsledky žádný význam. Pokud chcete zkoumat, kdo častěji navštěvuje jaké zařízení, ptejte se přímo jen takových respondentů, kteří mohou objektivně odpovídat.

Správná formulace a rozložení otázky:

Otázka č.1: Jak často chodíte do kavárny?

  • 1x denně
  • 1x týdně
  • 1x měsíčně
  • 1x ročně
  • jinak často (napište prosím vlastní frekvenci návštěvy kavárny):  

Otázka č.2: Jste:

  • student
  • pracující
  • jiné

Příklad č.4: Myslíte si, že by všechny děti (obecně) neměly mít přístup k internetu?

Otázka zkoumá obecnou oblast. Je položena hypoteticky a generálně, což negativně ovlivňuje pravdivost odpovědí respondentů. Ptejte se proto přímo. Zajímá Vás, jako autora průzkumu, otázka zamezení přístupu dětí k internetu obecně, nebo postoj k této otázce respondentů vzhledem k vlastním dětem?

Správně formulovaná otázka:

Chcete, aby Vaše děti neměly přístup k internetu?

nebo

Chcete, aby všechny děti neměly přístup k internetu?

Příklad č.5: Souhlasíte s Albertem Einsteinem a jeho teorií relativity?

Otázka je položena správně. Pokud je však distribuována široké veřejnosti, která nemá povědomí o problematice teorie relativity, získané výsledky budou téměř bezcenné. Dbejte na to, aby vybraní respondenti rozuměli všem termínům. Jen tak získáte relevantní odpovědi.

Příklad č.6: Někteří ředitelé základních škol pracují v administrativních a řídících záležitostech, aby měla škola dobrou pověst a dostatek žáků. Myslíte, že by ředitelé měli i učit?

Text otázky není v pořádku. První věta odvádí respondenta od zkoumaného problému a může jej zmást. Vždy se snažte zjednodušovat otázky a nepotřebné texty vyřadit. Respondent nebude muset trávit nad dotazníkem příliš mnoho času. Jednoduše pokládané otázky se srozumitelným obsahem, přispějí k lepší návratnosti dotazníku.

Správná formulace otázky:

Chcete, aby ředitelé základních škol učili?

Příklad č.7: Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti.

Do jaké míry Vám přijde definice Policie České republiky jasná?

  • 0-6%
  • 31-60%
  • 7-9%
  • 61-70%
  • 10-14%
  • 71-90%
  • 15-18%
  • 90-99%
  • 19-23%
  • 100%

Formulace podobných otázek jsou pro většinu respondentů příliš dlouhé. Snažte se podobným otázkám vyvarovat. Zde je chyba to, že samotná otázka je rozdělena na 2 části – definice a formulace otázky je uvedena jako nápovědný text. Další chybou je uvedení velkého množství odpovědí, které jsou navíc nesrozumitelně seřazené. Takovou otázku přečte jen málo respondentů. O správnosti vyplnění ani nechceme spekulovat. Vyvarujte se podobně extrémním otázkám a chybám.

Vhodnější a srozumitelnější přístup:

Do jaké míry Vám přijde srozumitelná zákonem daná definice policie ČR, která zní: „Policie České republiky je jednotný ozbrojený bezpečnostní sbor zřízený zákonem České národní rady ze dne 21. června 1991. Slouží veřejnosti. Jejím úkolem je chránit bezpečnost osob a majetku, chránit veřejný pořádek a předcházet trestné činnosti“?

  • 0%
  • 25%
  • 50%
  • 75%
  • 100%

Shrnutí

Nejčastějšími chybami při tvorbě dotazníků bývá:

  • Metodika a definice cílů – pokládání otázek bez vazby na cíl průzkumu (tvůrci průzkumů nepřemýšlejí nad tím, co chtějí/potřebují zjistit) – vzpomeňte si na úvodní díly, formulace výzkumného problému, našeho seriálu v nichž jsme se přesně tomuto tématu věnovali.
  • Segmentace a zacílení – pokládání otázek nesprávným lidem (chybějící větvení dotazníku, oslovení nesprávné cílové skupiny – na ženské téma odpovídají muži apod.).
  • Forma – gramatické a typografické chyby (např. „Enistein“ místo „Einstein“)

Děkujeme Vám za dlouhodobou přízeň při sledování tohoto seriálu. Věříme, že byl pro Vás přínosem a že poznatky z něj získané aplikujete na své vlastní výzkumy. Připravujeme pro Vás další články a informace z oboru průzkumů, výzkumů a vůbec dotazníkové problematiky.

Chcete-li si realizovat snadno, rychle a zdarma vlastní průzkum, využijte Survio.

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.

Slovníček pojmů

  • Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky
  • Návratnost dotazníku – míra vyplněných a odevzdaných dotazníků

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník