Formulace výzkumného problému

Vítejte u 2. dílu našeho seriálu, který je zaměřen na formulaci výzkumného problému. Výzkumný problém jako takový nemá žádný význam, a proto musí být vždy vztažen k určitému tématu, které chceme zkoumat. Výzkumný problém by měl být formulován pomocí otázek, kterými dané téma popíšeme a ze kterých se následně dají vyvodit jisté hypotézy.

Příklad:

  • Problém – Malá návštěvnost kavárny
  • Výzkumná otázka – Jsou zákazníci spokojeni se službami kavárny?
  • Hypotéza – Pokud nejsou zákazníci spokojeni se službami kavárny, nebudou ji navštěvovat.

Nadále se budeme zabývat dílčími jednotkami pro správné formulování výzkumného problému, kterými jsou:

  1. Dekompozice tématu (rozdělení tématu na jednotlivé složky)
  2. Hypotézy
  3. Druhy proměnných*

Dekompozice tématu

Se správným tvořením výzkumných otázek úzce souvisí rozdělení tématu na dílčí složky. Díky dekompozici zvládnete sestrojit upřesňující otázky, kterými výzkumný problém lépe popíšete a následně úspěšněji vyřešíte. Dbejte na to, aby zpřesňujících otázek nebylo příliš mnoho, protože by se tak výzkumný problém mohl stát nepřehledným. Snažte se vždy zaměřit jen na hlavní oblasti a ty stručně popište!

Příklad:

  • Problém – Malý počet klientů cestovní kanceláře
  • Výzkumná otázka– Jsou klienti spokojeni se službami cestovní kanceláře?
  • Zpřesňující otázky:
    1.  Jsou klienti spokojeni s prodejci?
    2. Jsou klienti spokojeni s dopravou?
    3. Jsou klienti spokojeni se samotným zájezdem?

Dekompozice tématu je také rozhodující pro správné sestrojení hypotézy současného stavu výzkumného problému a následného vytvoření otázek pro respondenty.

Hypotézy

Hypotézu můžeme označit jako předpoklad současného stavu “projektu“, který se snažíme samotným výzkumem potvrdit nebo vyvrátit. Vytvoření hypotéz je předposledním krokem k sestrojení samotného výzkumu. Tvorbě hypotézy předchází znalost problému, definice výzkumné otázky a její dekompozice.

Při tvorbě hypotéz je vždy na místě vycházet z dostupných a relevantních dat a předdefinovaných výzkumných otázek. Pak již stačí využít tyto informace k vytvoření hypotézy, kterou chceme vyvrátit nebo potvrdit.

Příklad:

  • Problém: Po rekonstrukci autoservisu klesla jeho návštěvnost. 
  • Výzkumné otázka: Jsou zákazníci spokojeni se službami autoservisu?
  • Dekompozice výzkumné otázky:
    1. Jsou zákazníci spokojeni s novými cenami za opravy? 
    2. Jsou zákazníci spokojeni s čekací dobou na opravy, která se od doby rekonstrukce zvýšila? 
  • Hypotézy:
    1. Zákazníci nenavštěvují autoservis z důvodu navýšené ceny za opravu.
    2. Zákazníci nenavštěvují autoservis z důvodu delší čekací doby od rekonstrukce.
Příklady definovaných hypotéz
  • Příklad 1: Majitel restaurace se domnívá, že jeho zákazníci jsou nadmíru spokojeni s kvalitou připraveného jídla. Výzkumem si tuto domněnku potvrdí, nebo vyvrátí.
  • Příklad 2: Do knihovny chodí vysokoškolští studenti. Ředitel se domnívá, že vyšší vzdělání pozitivně ovlivňuje frekvenci návštěv knihovny. Výzkumem si domněnku potvrdí, nebo vyvrátí.
  • Příklad 3: Majitel obchodu se domnívá, že jeho zákazníci by ocenili možnost nakupování přes internet. Výzkumem si tuto domněnku potvrdí, nebo vyvrátí.

Druhy proměnných

Proměnnou se, ve vztahu s kvantitativním výzkumem, rozumí vlastnost výzkumné otázky, která může nabývat rozdílných hodnot.

Příklad:

Otázka: Kolik je Vám let? (otázka má tu vlastnost, že může nabývat rozdílných hodnot)

  • Hodnota- 10-20
  • Hodnota- 21-40
  • Hodnota- 41-60
  • Hodnota- 61+

Proměnných je využíváno především v dotaznících, které jsou následně statisticky vyhodnocovány a upravovány do podoby grafů.

Graf s proměnnými a hodnotami

Než začnete tvořit dotazník, měli byste vědět, že existují různé druhy proměnných, které nejsou stejné. Proměnné řadíme do tří hlavních skupin podle hodnot, které nabývají:

  1. Intervalové (kardinální) Hodnotou je číslo, které můžeme bez problému porovnat s jiným a určit o kolik se liší. Do této kategorie řadíme věk, nebo plat.
  2. Nominální Nominální hodnoty se většinou vyjadřují slovně. Jedná se například o pohlaví nebo rodinný stav (muž/žena, svobodný/ ženatý).
  3. Ordinální Ordinální hodnoty se mohou vyjadřovat také slovně, ale oproti nominálním lze určit jejich pořadí. Nelze ale přesně určit, jak a o kolik se liší. Jedná se například o dosažené vzdělání (střední škola/vysoká škola).

V příštím díle – Kvantitativní výzkum 3 – Výběr vzorku a typy dotazování – se zaměříme na výběr vzorku, který je posledním krokem před samotným dotazováním na respondentech. Předchozí díl: Kvantitativní výzkum 1 – Úvod

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.

Slovníček pojmů

  • Proměnná – je měřenou vlastností, kterou můžeme vyjádřit konkrétní hodnotou
  • Dekompozice – rozdělení tématu/ oblasti na dílčí složky
  • Hypotéza – předpoklad výzkumu (Dá se potvrdit nebo vyvrátit)
  • Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník