Potřebujete připravit správně průzkum trhu např. při zavádění nového výrobku? Chcete zjistit spokojenost vašich zákazníků či zpětnou vazbu zaměstnanců? A chcete se dozvědět, jak zpracovat dotazník tak, aby přinesl co nejvíce užitku? Při tvorbě dotazníkového šetření je důležité položit lidem (respondentům) správné otázky, které budou správně pochopeny. A co víc, podstatné není jen odpovědi získat, ale také je dobře interpretovat.

Na konkrétních příkladech vám ukážeme, jak online dotazník či anketu správně sestavit a čemu se zase vyhnout.

Co se v tomto článku dozvíte?

  • jak dotazník strukturovat
  • jak správně formulovat otázky
  • jakých chyb se vyvarovat
  • jaké otázky vůbec nezařazovat
Jak zpracovat dotazník

Jak zpracovat dotazník bez chyb

Tvoříte dotazník, protože chcete získat data, na základě kterých se budete rozhodovat a zavádět změny třeba ve vaší firmě. Takové změny často stojí nemálo peněz, jsou to investice, které ovlivňují budoucnost vaší firmy. Chyby udělané při přípravě dotazníkového šetření mohou mít fatální vliv na vaše podnikání. Získáte-li nekvalitní data nebo data nesprávně interpretujete, dostanete se k mylným informacím, které vás mohou nasměrovat na nesprávnou cestu.

Je důležité si uvědomit, že špatně navržený průzkum:

  • může mít mylné negativní nebo mylné pozitivní výsledky,
  • sbírá chybná nebo nerelevantní data,
  • vytváří falešné perspektivy, kvůli nimž bude provedený průzkum kontraproduktivní.

Proto stojí za to věnovat zpracování dotazníkového šetření čas a úsilí, aby vám přineslo věrohodné podklady pro rozhodování. A tato metodika dotazníkového šetření vám v tom pomůže.

Dotazník můžete vytvořit různými způsoby. Přečtěte si, proč je online dotazník nejefektivnější variantou.

Jak správně sestavit strukturu dotazníku

Správná struktura dotazníku vám pomůže ke zkvalitnění odpovědí respondentů a k lepší návratnosti dotazníku, protože se respondent v dotazníku dobře zorientuje. Jak tedy správně seřadit otázky?

Úvodní otázky

Připravte je pro své respondenty tak, aby byly co nejvíce:

  • příjemné
  • zajímavé
  • jednoduché.

Otázky tohoto typu slouží k zajištění pozornosti respondentů a k pocitu lehké zvládnutelnosti celého dotazníku.

Citlivá témata

Jak zpracovat dotazník tak, abyste respondenty neodradili citlivou otázkou? Otázky citlivějšího charakteru by se měly umisťovat velice opatrně a smysluplně. V žádném případě se neumisťují na začátek dotazníku, aby vaše respondenty neodradily. Nejlepším řešením je stupňovat úroveň citlivých otázek od nejméně citlivých po nejvíce citlivé. Respondent si tak vytvoří větší důvěru a s větší pravděpodobností vyplní celý dotazník.

Příklad citlivé otázky:

  • Jaké je Vaše náboženské vyznání?
  • Podporujete finančně nějakou politickou stranu?
Poznámka: Po těchto otázkách, které jsou umístěné na začátku dotazníku, jen málo respondentů vyplní celý formulář. Vždy citlivé otázky přiřazujte ke kontextově souvisejícím otázkám.

Často se stává, že pro účel dotazníkového šetření citlivou otázku položit musíte. Vaši respondenti nejspíše nebudou chtít takovou otázku zodpovědět, protože příliš zasahuje do jejich soukromí. Typickým příkladem takové otázky je příjem domácnosti. Paradoxně je odpověď na tuto otázku velmi důležitým parametrem, podle něhož se většinou hodnotí ostatní odpovědi.

Z tohoto důvodu je velmi vhodné snížit citlivost otázky. Právě u otázky na příjem domácnosti můžete citlivost otázky snížit použitím intervalů. Ač se část informace ztratí, často použitím intervalových otázek získáte důvěryhodnější odpověď.

Opět si ukážeme konkrétní příklad.

Velmi citlivá otázka na příjem domácnosti

Jaký je Váš měsíční příjem - citlivá otázka

Snížení citlivosti otázky pomocí intervalů

Jaký je Váš měsíční příjem - snížená citlivost otázky

Závěrečné otázky

Osobní a demografická data respondentů jako je věk, pohlaví, bydliště aj. se zpravidla umisťují na konec dotazníku. Výjimečně se řadí pod otázky, které jsou spojeny s osobními daty. Důvod je stejný jako u citlivých otázek – nejprve musíte získat důvěru od respondenta pomocí příjemnějších otázek. Respondent nejdříve musí pochopit, kam dotazník směřuje a co zkoumá. Až pak bude ochoten poskytnout osobnější údaje.

Tipy k celkové koncepci dotazníku:

Střídejte typy otázek. Dotazník tak bude pestřejší a lépe vyplnitelný.

Řaďte tématicky podobné otázky k sobě. Respondent tak bude více v obraze a bude se v dotazníku lépe orientovat.

Tvořte dotazník pro své respondenty

Pokud potřebujete vytvořit skvělý dotazník, měli byste se držet skutečnosti, že dotazník netvoříte pro sebe, ale pro respondenty. Pokud chcete, aby byla jeho návratnost co nejvyšší, je třeba jej přizpůsobit cílové skupině. Prvním krokem je správná formulace otázek.

Formulujte otázky srozumitelně a správně česky

Bez ohledu na to, s jakým publikem pracujete, otázky musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.  Usnadněte respondentům vyplňování dotazníku a získáte tak jednoznačné odpovědi.

  • Pište otázky v jednoduchých větách. Příliš složité nebo rozsáhlé odpovědi mohou respondenty zmást nebo odradit.

Špatně: Jaký máte pocit z prodělané procedury, kterou jste podstoupil/a v našem nově otevřeném relaxačně- masážním centru na ulici Relaxační v Praze, která Vám měla pomoci od bolesti a únavy?

Dobře: Jak se cítíte po absolvované proceduře masáže hlavy?

  • Vyhýbejte se neznámým pojmům. Srozumitelné termíny jsou velice důležitým faktorem pro získání kvalitních odpovědí. Pokud respondent nějakému termínu nerozumí, pravděpodobně neodpoví podle skutečnosti, ale odhaduje nebo si dokonce vymýšlí. Nepoužívejte proto zbytečně složité nebo cizí výrazy, které respondenti nemusejí znát.

Špatně: Myslíte, že má genotyp vliv na fenotyp?

Dobře: Myslíte si, že geny ovlivňují zevnějšek organismů?

  • Nepoužívejte zkratky, i když jsou vysvětleny v úvodu dotazníku. Respondent si totiž zkratku nezapamatuje a neustálé vracení se k vysvětlivkám jej spíše odradí.
  • Připravte dotazník správně česky a bez chyb. Sami na sobě jste už jistě vypozorovali, že čím více chyb a překlepů někde vidíte, tím méně důvěryhodný pro vás daný zdroj je.

Neomezujte vaše respondenty

Jak v dotazníku správně pokládat otázky? Netvořte příliš mnoho jednoduchých uzavřených otázek, na které se zpravidla odpovídá “ano” či “ne” nebo si respondent vybírá jen ze dvou možností (dichotomické otázky).

Příklad: Otázkou “Líbí se vám oranžová barva?” (odpověď “ano” “ne”) můžete dospět ke zkresleným výsledkům, když respondent nemá moc možností na výběr.

V tomto konkrétním případě budete vědět, jestli se oranžová barva líbí, ale nevíte, jestli je to nejoblíbenější barva. Nelze ani říci, zda by si právě oranžovou barvu vybral při porovnání s ostatními barvami. Navíc je otázka položená bez kontextu. Respondent by si možná oranžovou barvu vybral v souvislosti s nákupem trička, ale už ne v souvislosti s nákupem auta.

Nepoužívejte sugestivní otázky

Velmi častým problémem v dotaznících bývají sugestivní otázky, které jsou postaveny tak, aby respondent nemohl odpovědět jinak, než je mu vsugerováno. Názorný příklad sugestivní otázky je vidět na obrázku. U této otázky je naprosto jasné, kterou variantu si respondent zvolí.

Ukázka sugestivní otázky:

Sugestivní otázka

Položit takovou otázku nejen nedává smysl, ale i informace, které poskytuje, nebude možné využít k rozumnému rozhodování.

Nepoužívejte negativní otázky

Negace v jakékoliv větě nepůsobí na čtenáře dobře. To platí i v případě otázek v dotazníku. Otázka s negací může ovlivnit odpověď respondenta a zároveň významně snížit její pochopitelnost. Typickým příkladem může být vylučovací otázka: “Co nepatří” či “Co nechcete, nepreferujte apod.”.

Příklad využití negativní otázky:

Negace v otázkách

Příklad využití pozitivní otázky:

Negace v otázkách

Vyhněte se problematickým slovům

Dokážete interpretovat informaci, když vám někdo odpoví, že často nakupuje na internetu? Respondent uvedl, že je to často, ale každý člověk přiřazuje tomuto slovu v různém kontextu jinou hodnotu. Není možné takto srovnat odpovědi více lidí mezi sebou.

Pro někoho je často 1x za měsíc, pro jiného je to 1x za týden. Z tohoto důvodu je vhodné vyloučit taková slova, která nelze jednoznačně interpretovat. Ke slovům, která v dotazníku rozhodně není vhodné využít, patří: často, občas, málo, někdy, zřídka apod.

Již při tvorbě dotazníku si představte, jak budete jednotlivé výsledky dotazníku chtít měřit, analyzovat a vyvozovat z nich rozhodnutí. Otázky by měly být kladeny tak, aby byly odpovědi co možná nejlépe porovnatelné a kvantifikovatelné.

Další informace o používání různých slov v dotazníku najdete v našem článku Online dotazníky – chyby při kladení otázek.

Příklad: Srovnejte otázky z dotazníku uvedené na obrázcích. U kterých odpovědí dokážete interpretovat hodnoty?

Ukázka chybně koncipované otázky:

Ukázka chybně koncipované otázky - jak často nakupujete v e-shopech?

Ukázka správně koncipované otázky:

Ukázka správně koncipované otázky - jak často nakupujete v e-shopech 2

Pokud byste se chtěli dozvědět více o bezchybné tvorbě otázek v dotazníku, doporučujeme Vám článek Typické chyby v otázkách dotazníku – jak se jich vyvarovat.

Shrnuli jsme si základní pravidla pro tvorbu dotazníků. Zkuste si také připravit vlastní dotazník v Surviu, je to velmi jednoduché a rychlé.

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník