Uzavřené otázky jsou využívány téměř ve všech typech dotazníků. Jsou jednoduché, přehledné a pro respondenty snadno vyplnitelné. Přesto se při jejich výběru často chybuje, ale uvědomíme si to až v momentě, kdy vidíme výsledky.

Dotazniky

Co jsou uzavřené otázky

O uzavřených otázkách jsme již psali v jednom díle seriálu věnovaného typům otázek – Typy otázek 1: Uzavřené otázky

Připomeňme si jen, že uzavřená je taková otázka, v níž jsou všechny odpovědi již připraveny a respondent nemůže přidávat další. Existuje hned několik druhů uzavřených otázek, my se pojďme zaměřit na ty tradiční dvě: výběrové a výčtové. Už jsme si také řekli, že se pro tyto otázky používají i jiná označení.

jedna odpověď více odpovědí
výběrové výčtové
selektivní alternativní
single choice multiple choice

Podstatné je, že u otázky výběrové může respondent vybrat pouze jednu odpověď. U otázky výčtové odpovědí více.

Určitě jste se  setkali s tím, že se tyto dva typy otázek liší také políčkem, v němž se odpověď označuje. U výběrových otázek se setkáme s kolečkem (radio button) a u výčtové otázky čtverečkem (check box). Proto také někdy uslyšíte označení „kolečková“ a „čtverečková“ otázka.

 výběrová
 výčtová

Víte, jak uzavřené otázky správně používat?

Na první pohled se zdá, že se tyto dvě otázky liší právě jen obrázkem, ale opak je pravdou. Rozdíl mezi otázkami bude nejvíc zřejmý ve výsledcích. Pojďme si to ukázat na příkladu.

Použijeme výběrovou i výčtovou otázku pro následující dotaz:
Jaké roční období máte nejraději?

Na obrázku vidíte, že je otázka úplně stejná, ale v prvním případě je to otázka výběrová, v druhém případě výčtová. Liší se jen oblastí pro označení (kolečkem a čtverečkem).

uzavřená otázka

Řeknete si: vždyť je to jedno, jak otázka vypadá, ale tím uděláte v mnohých případech chybu. V prvním případě totiž může respondent vybrat pouze jednu z variant. Ve druhém případě může zvolit všechny varianty.

Mnozí z respondentů v druhém případě pravděpodobně zvolí jen jednu z odpovědí, ale někteří označí odpovědí více nebo dokonce všechny. Může to být proto, že mají všechna období stejně rádi. Ale z charakteru otázky je zřejmé, že chcete aby respondent vybral jen jednu možnost, protože v otázce je superlativ – nejraději.

Jak budou vypadat výsledky?

Dejme tomu, že jsme dotazník rozeslali dvěma skupinám a  vyplnilo jej v obou případech 200 respondentů.

Respondenti

Výběrová otázka

V případě výběrové otázky je zobrazení dat velmi jednoduché, protože součet odpovědí je roven počtu respondentů. Můžeme také plně využít potenciál relativního („procentního„) vyjádření, protože součet všech podílů („procent„) každého ročního období  bude roven 100%.

Výsledky můžeme jednoduše zobrazit v libovolném typu grafu včetně koláčového a můžeme tak jednoznačně říct, jak jsou oblíbená jednotlivá roční období u respondentů.

Tabulka: Výpočet výsledků pro výběrovou otázku (n=200)

Roční období Počet odpovědí Relativní počet odpovědí
 jaro 50 25 %
 léto 100 50 %
 podzim 10 5 %
 zima  40 20 %
 Celkem  200 100 %
koláčový graf

Výběrovou otázku často využíváme do kontingenčních tabulek, které nám ukazují strukturu odpovědí podle jiné proměnné (otázky) např. pohlaví. Opět si to ukážeme na příkladu takové tabulky.

Tabulka: Ukázka kontingenční tabulky: Obliba ročních období podle pohlaví

Pohlaví Roční období Celkem
jaro léto podzim zima
žena 29 58 2 13 102
muž 21 42 8 27 98
Celkem 50 100 10 40 200

Výčtová otázka

Teď se podívejme na druhý případ, kdy respondenti mohli vyplnit libovolný počet odpovědí.

Tabulka: Výpočet výsledků pro výčtovou otázku (n=200)

Roční období Počet odpovědí Podíl z počtu respondentů Podíl z počtu odpovědí
 jaro 70 35 % 21 %
 léto 140 70 % 41 %
 podzim 50 25 % 15 %
 zima 80 40 % 24 %
 Celkem 340 170 % 100 %
Sloupcový graf

Jak je vidět z výpočtu, počet odpovědí se nerovná počtu respondentů a pokud bychom použili stejný výpočet jako v předchozím případě, nebude součet 100 % ale 170 %. Nelze tedy rozhodně použít koláčový graf. Možnou alternativou je nepočítat podíl z počtu respondentů ale z celkového počtu odpovědí, ovšem v tomto případě již dostáváme zcela jinou informaci.

Významnou nevýhodou výčtové otázky  také je, že ji nemůžete použít do kontingenční tabulky. Tím přijdete o možnost vyhodnocení vztahů mezi jednotlivými proměnnými (např. výpočet závislosti). Můžeme získat pouze tabulku vícenásobných odpovědí, která vypadá podobně, ale součty nebudou dávat smysl, protože počet respondentů zůstane stále 200, kdežto počet odpovědí je 340.

Výčtovou otázku, ale rozhodně nezavrhujte, jen ji využívejte tam, kde opravdu očekáváte více odpovědí na svou otázku.

Nezapomeňte, že pokud budete chystat otázky, nejprve přemýšlejte nad tím, jaké informace chcete z dotazníku získat a jaké otázky zvolit, abyste tyto informace získali.

Při rozhodování o uzavřených otázkách použijte základní pravidlo. Pokud chcete jen jednu odpověď použijte výběrovou otázku, pokud chcete více odpovědí, použijte výčtovou otázku.

Na závěr ještě malé shrnutí v přehledné infografice:

V případě otázek, návrhů a připomínek (nejen k seriálu) nás neváhejte kontaktovat na Facebooku, Twitteru, G+ nebo mailem.

Slovníček pojmů

  • Koláčový graf – jedná se o graf, který zobrazuje podíly jednotlivých otázek (proměnných) na celku. Podmínkou je, že hodnoty se musí v součtu rovnat 100 % celkového součtu podílů. Setkat se také můžeme s označením výsečový či kruhový graf. Není možné jej využít pro výčtové typy otázek.
  • Sloupcový graf – graf zobrazující data v relativním či absolutním vyjádření. Pro zobrazení se využívá horizontálních či vertikálních pruhů vyjadřujících intenzitu každé proměnné.
  • Relativní četnost – vyjadřuje podíl konkrétní odpovědi (proměnné) na celkovém počtu odpovědí, vyjadřuje se zpravidla v procentech.
  • Respondent – účastník výzkumu, který odpovídá na otázky

Vytvořte si svůj vlastní dotazník nebo anketu zdarma

Budete překvapeni, jak je jednoduché všechno připravit a rychle získat odpovědi. Pomůže vám více než 100 šablon a mnoho užitečných funkcí.

Vytvořte si vlastní dotazník